Dítě není vaše, patří životu

Chci snad říct, že bychom například neměli nic požadovat po našich dětech? Řekl jsem toto: „Nemáte právo cokoli po někom požadovat.“ Dříve či později se od vás to dítě bude muset odtrhnout, bude-li se chtít řídit příkazy Pána. A vy už na něj nebudete mít žádné právo. Ve skutečnosti to vlastně není vaše dítě a ani nikdy nebylo. Patří životu, nikoli vám. Nikdo vám nepatří. Jde spíše o výchovu dítěte. Chceš-li se naobědvat, tak přijď mezi dvanáctou a jednou, nebo na tebe žádný oběd nezbude. Tečka. Tak je to tady zařízeno. Nepřijdeš-li včas, nedostaneš oběd. Jsi svobodný, to je pravda, ale musíš přijímat důsledky svého jednání.

Anthony de Mello: Bdělost