Demokracie má být živější a čipernější než starý režim — zvlášť ta naše. My musíme mít pořád na mysli, že jsme malý národ v nepříznivém postavení zeměpisném; prakticky nám to ukládá, abychom se měli víc k světu, víc myslili, víc dokázali než ti druzí; čili podle Palackého: každý uvědomělý Čech a Slovák musí udělat třikrát tolik co členové národů velikých a výhodněji položených. Vemte si jen, že každý vzdělaný našinec se potřebuje naučit aspoň dvěma cizím jazykům — co to stojí času a práce, ale jaký to je také zisk nejen pro vzdělání, ale i pro praktický styk s národy! A tak je to ve všem: máme-li se ctí obstát, musíme všecko své úsilí politické a kulturní pořádně zintensivnit. Ano, dá to práci; ale kdo si ji nechce dát, ať nepovídá o národě a vlastenectví. Opravdová láska k národu je věc velmi krásná; u slušného a čestného člověka rozumí se sama sebou; proto o ní mnoho nemluví, tak jako slušný muž nevytrubuje do světa svou lásku k ženě, k rodině a tak dále.
Rubrika: Karel Čapek
Nevěřme korupčníkům žalujícím na korupci
Žaluje se na korupci — dobrá, jen do ní! Ale nedejme se svést ke generalisacím — a nevěřme korupčníkům, žalujícím na korupci. Je dost korupce tiché, toho šikovného obcházení zákonů, korupce skoro legální — té nestačí čelit negativně, ale positivně: víc úcty k zákonům a státu!
Demokracie sama lidí nevychová
Demokracie sama lidí nevychová. Slušní, opravdoví lidé se vychovávají rodinou, školami, církvemi, státní správou, literaturou, žurnalistikou a tak dále — překáží tomu demokracie? Není tu politický circulus vitiosus? Demokracii dělají demokrati a lepší demokracii demokrati lepší.
Kdo voličstvo vychoval politicky a mravně?
Říká se na příklad: prý parlament už nedostačuje. Ne už, ale ještě ne: parlament je volen voličstvem kdo to voličstvo vychoval politicky a mravně?
Jsme národ tělem i duší demokratický
Jsme národ tělem i duší demokratický; má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.
Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby
Krise demokracie — prosím vás, co dnes není v krisi? Žijeme právě v době přechodní; jak víte, Švehla říkal, že válka dosud trvá, i když se nestřílí. Jsme — všechny státy i národy — v těžkém přerodu; těžko žádat hned dílo dokonalé a na věky. To neznamená, že by naše demokracie, vůbec naše řády nemohly být lepší, než jsou. Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.
Neznám horší malomyslnost než je to dnešní povídání o zániku evropské kultury
Neznám horší malomyslnost než je to dnešní povídání o zániku evropské kultury.
Znát druhé národy, abychom líp poznali jakost a osobitost národa vlastního
Kus kosmopolitismu a polyglotství patří k výbavě moderního člověka. Znát druhé národy, abychom líp poznali jakost a osobitost národa vlastního. Velebit svůj národ jen proto, že ty druhé jsou nám cizí a neznámé, to je láska, řekl bych, slepá. Rozumí se: nebudeme se opičit po druhých národech. Kulturní universalismus nevylučuje intimní lásku k svému národu — ani snahu udržet jeho kulturní svébytnost.
Ukázat v těžkých a osudových chvílích cestu, určit vhodný postup — a vést
Rozumí se: dost slušný a dokonce vznosný politický program napíše kde kdo. Něco jiného je znát administrativu a slušně ji provádět; a zase něco jiného je pochopit, oč se v dané době pro stát a národ jedná, ukázat v těžkých a osudových chvílích cestu, určit vhodný postup — a vést. V tom smyslu se mluví o politice vyšší a dělá se rozdíl mezi státníkem a politikem nebo politikářem; Palackému, Riegrovi jako nejvyšším politickým autoritám se říkalo: vůdce a otec národa. Takto pojímaná politika je pokus pochopit daný okamžik v toku dějin — takový politik bude znát minulost svého státu a národa, bude rozumět jejich přítomnosti, bude mít na myslil jejich budoucnost.
Poctivá politika je provádění a upevňování humanity uvnitř i navenek
Všechna rozumná a poctivá politika je provádění a upevňování humanity uvnitř i navenek; politiku, jako vše, co děláme, nutno důsledně podřizovat zákonům ethickým. Vím, jsou politikové, hlavně ti, kteří považují za náramně praktické a chytré, kterým se ten požadavek nelíbí; ale zkušenost, nejen moje, myslím, učí, že politika rozumná a poctivá, jak jí říká Havlíček, je nejúčinnější a nejpraktičtější. Na konec tak zvaní idealisté vždycky mívají pravdu a udělají pro stát, pro národ a lidstvo víc než ti politikové, jak se jim říká, reální a chytří. Chytráci jsou konec konců hloupí.