Když ponoříte do vody konec hole, zdá se vám, že je zlomená

Když ponoříte do vody konec hole, zdá se vám, že je zlomená; je to zrakový klam, který dodatečně korigujeme jinou zkušeností. Víme, že se zkušenost mýlívá, mýlí se smyslové i rozum; proto myslící, kritický člověk upadá ve zvláštní neklid, ví, že se může mýlit. Ptá se a musí se ptát, jsou-li věci skutečně takové, jak je vidíme a zakoušíme svými smysly, jak si je představujeme a jak o nich soudíme. Ptá se, co jsou; jaké jsou doopravdy ty věci, a co je, jaké je naše poznávání. Je naše poznání objektivní, to jest odpovídá více méně věcem, jaké skutečně jsou? Nebo je subjektivní, to jest více méně podmíněné našimi smysly, naší zkušeností a rozumovými schopnostmi? Co je v našich představách, soudech a poznatcích objektivní, co subjektivní?

Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem: Myšlení a život

Poznání věcí, jednotlivin, poznání konkrétní se zakládá na poznání abstraktním

Poznání věcí, jednotlivin, poznání konkrétní se zakládá na poznání abstraktním. […] Vývojově a logicky poznání abstraktní jde před poznáním konkrétním. […] Kdybychom neprošli cestou abstraktního poznání, stáli bychom jako poloslepí před světem konkrétních jednotlivin. […] Poznat znamená co nejpřesněji, co nejplněji poznat skutečnost konkrétní; právě k tomu je nejprve třeba si vyabstrahovat, theoreticky zkonstruovat a uvést ve vědní systém konstitující prvky a obecné zákony věcí a všelikých dějů — ale nezapomínat, že pravým předmětem a cílem poznání je ten svět jedinečných bytostí a věcí, který a jen který je nám dán.

Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem: Myšlení a život