Lidská kultura vůbec probíhá trojím stadiem

[Podle] Comta máte, že lidská kultura vůbec probíhá trojím stadiem: theologickým — s vývojovými stupni fetišismu, polytheismu a monotheismu — metafysickým, které místo božstev klade abstraktní pojmy, a konečně positivním, vědeckým, které místo hledání prvních příčin zjišťuje fakta a jejich řád a zákony.

Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem: Myšlení a život

Od přírody je člověk důvěřivý, řekl bych věřivý

Od přírody je člověk důvěřivý, řekl bych věřivý. Věří svým smyslům, obrazivosti i paměti, věří rozumu, citům, snahám a vůli, věří nejen sobě, ale i jiným; věří slepě, dětinně, naivně. Víte, jak nekriticky dovedou lidé věřit i dnes; jak pak teprve člověk primitivní! Primitiv nerozlišuje mezi skutečností a výplody fantasie, sny, vidinami, fikcemi, dohady, analogiemi; impulsivně jedná a impulsivně, bezuzdně také myslí. Jeho výklad světa a života je směsice zkušeností a poznatků s nekritickým bájením a přejatými tradicemi. Je to, řekl bych, duševní stav absolutismu; prvotní člověk politicky slepě podléhá vůdci, duchovně kněžím. Tento noetický stav nazývám mythickým — v mythologiích primitivů se nám jeví naprosto zřetelně. […] Jako názor na život a na svět, jako pokus o výklad světa a života je mythus vývojově — v jedinci i společnosti — prvotnější, starší, původnější než kritika a věda, věřivost je v lidech pevněji zakořeněna než kritické myšlení; proto se v historickém vyhrocení toho konfliktu mythus zdá být positivní, kritická věda negativní, protože opravuje a de facto popírá a ničí ty a ony primitivní názory mythické.

Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem: Myšlení a život

Poznání věcí, jednotlivin, poznání konkrétní se zakládá na poznání abstraktním

Poznání věcí, jednotlivin, poznání konkrétní se zakládá na poznání abstraktním. […] Vývojově a logicky poznání abstraktní jde před poznáním konkrétním. […] Kdybychom neprošli cestou abstraktního poznání, stáli bychom jako poloslepí před světem konkrétních jednotlivin. […] Poznat znamená co nejpřesněji, co nejplněji poznat skutečnost konkrétní; právě k tomu je nejprve třeba si vyabstrahovat, theoreticky zkonstruovat a uvést ve vědní systém konstitující prvky a obecné zákony věcí a všelikých dějů — ale nezapomínat, že pravým předmětem a cílem poznání je ten svět jedinečných bytostí a věcí, který a jen který je nám dán.

Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem: Myšlení a život

Vždycky jsem pracoval rád

Vždycky jsem pracoval rád a snažil se být praktický, obracel jsem se k praxi a do praxe; ale není praxe bez theorie. Theorie nemusí být formulována pro sebe, stačí, když podkládá a řídí praxi. Theorie má hodnotu, i když nemůže sloužit praxi hned. Po znávat je právě tak důležité jako jednat. Jednáním poznáváme, k jako poznáváním připravujeme správné jednání. Je-li někdy rozpor mezi theorií a praxí, pak je někde chyba: buď je špatná ta theorie nebo ta praxe, často obojí. Při vší praktickosti jsem všude pro theorii, pro theoretické poznání vědecké a filosofické. Jsem proti planému spekulování, proti hře se slovy, jsem proti špatné praxi a proti práci zbytečné — tak jako theorie může být bezkvětná, tak bezplodnou může být praxe. Práce a užitek nejsou smyslem života — čert je velmi pracovitý, kutí ve dne v noci, a přece je hloupý. Aspoň náš čert český a slovenský. Jsem pro věcnost, pro poznání věcí konkrétních.

Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem: Myšlení a život

Poté, co se [firma Kodak] tak tak ubránila věřitelům

Poté, co se [firma Kodak] tak tak ubránila věřitelům, je dnes jejím jediným majetkem arzenál patentů. Jejich držitelé díky nim mohou napadat úspěšnější firmy pro údajné porušení práv duševního vlastnictví. To firmě vynáší víc než výroba a prodej vlastních produktů; jde o projev dekadentní fáze kapitalismu, kterou stejně dobře ilustrují i obchody na akciových trzích, jejichž smyslem už není investovat kapitál do perspektivních odvětví, ale prostě ho využít jako prostředek pro spekulace na poklesy a vzestupy burzovních indexů.

Deyan Sudjic: B jako Bauhaus

Klávesnice není jediným nástrojem v procesu komunikace

Klávesnice není jediným nástrojem v procesu komunikace, kam patří i abeceda a gramatická stavba. Pokud se klávesnice časem vytratí ze světa, mohlo by ji krátce poté následovat i samotné psaní. Technologie rozpoznávání hlasu je výzvou primárně pro literární kulturu. Jestliže v dohledné době nebudeme muset psát, abychom komunikovali, jak dlouho bude trvat, než nebude nutné umět ani číst? Technologie nás zatlačí zpět do doby před příchodem gramotnosti, kdy paměť formovali vypravěči a legendy.

Deyan Sudjic: B jako Bauhaus

A právě tohle vymezuje hranici mezi poctivostí a nemorálností

Vím, kam míříte. V mládí jsem je musel umět přesně vyjmenovat, snad to dokážu i teď. Jedná se o pýchu, lakomství, smilstvo, lenost, závist, nestřídmost a hněv. Nedají se změřit, a tudíž ani potrestat, proto se v žádném trestním právu neuvádějí, přesto patří k etickým hodnotám člověka. Ostatně, jak byste chtěl někoho soudit za nestřídmost nebo pýchu? To by bylo lidí zavřených. Ale všeobecně platilo, že i když zákon něco nezakazuje, ještě to neznamená, že je to dovoleno, že se to sluší. A právě tohle vymezuje hranici mezi poctivostí a nemorálností, mezi někým, koho je dobré potkat, a tím, komu je lepší se vyhnout.

Vladimír Votýpka: Aristokrat: Život Zdeňka Sternberga

Mnoho lidí stárne jen z pohodlnosti, že už nechtějí nic dělat

Mnoho lidí stárne jen z pohodlnosti, že už nechtějí nic dělat. Nestárnout, to není jen udržet se, ale pořád růst, pořád získávat; každý rok má být jako by člověk vystoupil o příčli na žebříku výš.

Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem: Život a práce

Podívejte se na ten starý dub

Podívejte se na ten starý dub; prý je mu devět set let, ale jak je silný, kolik je v něm života! Ta velikost ani to stáří mu nebrání vyrážet v nové listí ani kvést. Člověk by měl stárnout podobně. Žít do sta let, to by neměl být žádný kumšt — to se rozumí, těmi umělými, nepřirozenými zásahy se toho nedosáhne. Růst na zdravém vzduchu a v sluníčku, rozumně jíst a pít, žít mravně, pracovat svaly, srdcem a mozkem, mít starosti, mít cíl — to je celý recept makrobiotiky. A neztratit živý zájem: protože zájem, to je právě život sám, bez zájmu a bez lásky není života. Měříme život příliš jednostranně: podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak jej opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že oni sami a tolik jiných žijí de facto jenom položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti. V poznání pravdy, v mravním řádu, v účinné lásce máme už v tomto životě podíl na věčnosti — prodlužujeme svůj život ne o dni nebo o léta, ale o věčnost. Je dobře, že hledíme život člověka prodloužit; ale nad to jej máme zhodnotit.

Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem: Život a práce